Spirit - kapitola 6 - Wevil

17. července 2013 v 15:06 | Pavli |  Kapitoly

Kapitola 6 - Wevil

Wevil byl pravý opak Vílí Akademie. Byl temný a Strašidelná. Memory a Sein mě vedly přímo do ředitelny, kde na mě už čekala ředitelka Nasty.

"Tak Spirit, slyšela jsem, že máš sklony k temné magii. Tak to jsi zde správně. Ó ano, a vítej na Wevilu - gymplu pro čarodějky. Tak a teď tě odvedu do tvého pokoje." řekla a vedla mě do pokoje, zatímco moji rodiče zůstaly v ředitelně.

"Tak to je tvůj pokoj. Sdílíš ho s Andor ta tě tu pak provede." řekla ředitelka a zmizela. Doslova.

Vešla jsem do svého pokoje, byla to dvojposchoďová komnata s koupelnou a balkónem.

Na balkóně stála dívka, zřejmě Andor a dívala se do lesů. Hodila jsem kufr u dveří a šla za ní. Když jsem ale chtěla otevřít balkónové dveře, všimla jsem si, že na klice je pavouk, tak jsem ho opatrně smetla. Holka cukla, ale pak zase dělala, jakoby se nic nestalo.

"Ahoj já jsem Spirit a ty jsi Andor že? řekla jsem a vešla na balkón.

"Jo." řekla, ale její pohled pořád mířil na les.

Pak nastalo ticho.

"A kolik ti je?" ptám se zas, abych nějak navázala konverzaci.

"12."

"Aha mě je 11." Nastalo další ticho.

"Na co se to pořád díváš?" řekla jsem, protože po dnešním dni jsem neměla náladu bavit se s holkou, co se pořád dívá na les.

Konečně se otočila a já spatřila její chladné oči a tetování v podobě pavučiny na čele.

"Na tebe." řekla a ušklíbla se.

"Jak to?" nechápala jsem já.

"Pavouci." řekla prostě "Mám pro ně nadání. Dokážu s nimi komunikovat, ovlivňovat jejich mysl a vnímat svět jejich smysly. Jo, nevíš kolik je?"

"3 odpoledne. Proč?" byla jsem stále v šoku nad její schopností.

"Jé, tak sory já budu muset jít. Musím najít Zeka, zrovna ho učím plést pavučiny každý den ve 3, jo, a nahoře spím já."

řekla a zmizela. Zase Doslova.

To mizení mě začínalo štvát, tady si ani člověk nepopovídá. No rozhodla jsem se vybalit. Při vybalování jsem si všimla, že mám na nočním stolku rozvrh hodin,předměty - celkově nic zajímavýho leda tak přeměna na zvíře nebo možná lektvary. Udivilo mě, že škola začíná v 8 večer a tak jsem si radši nastavila budík a šla si lehnout, abych hned první den nezaspala. Když mě budík probudil, byla už tma. Šla jsem se obléct, učesat atd. a než jsem byla hotová bylo 7:45, ale Andor stále spala. Když jsem ji probudila, byla pěkně naštvaná:

"Co mě budíš! Vždyť není ani 8. Tobě asi nikdo neřekl, jak to tu chodí co? Jo, to byla vlastně moje práce. No a teď za to pykám. K tomu vsávání.Tady nikdo nechodí nikde včas a někdy i vůbec. Kdybys přišla včas dostala bys poznámku. Víš co, jdi ještě spát, já tě pak zbudím." stihla říct a pak tvrdě usnula. Usnout se mi už nepodařilo a tak jsem si sedla na balkón a luštila záhadu prstenu. A usnula.

Tu do mě někdo žduchl, byla to Andor.

"Tak vstávej už. A příště si vlez radši do postele."

"OK." řekla jsem a vstala.

"Co to máš na sobě? V tom jako jdeš?"

"Jo. Nevím co je na zeleném tričku a riflích špatného."

"Ta zelená přeci! Tady se smí chodit jen v černé, šedé, tmavě modré a fialové. Co teď? Moje šaty by ti byly velké. " řekla "Už to mám! Přeměň se."

"Co? Přeci tu nebudu chodit s křídlama!" zdálo se mi to jako šílenost.

"Ne na vílu. Na čarodějku!" vysvětlovala Andor.

"Když já nevím…" váhala jsem.

"Zkus to! tlačila na mě dál.

"OK. Spirit magic witch!" Souhlasila jsem a přeměnila se.

"Ono to funguje!" zjistila jsem překvapeně.

"Jasně že jo. Já ti to říkala a teď už pojď." řekla Andor, vzala mě za ruku a táhla do třídy. Vyučování byla nuda, ani se nedivím, že tam nebyla polovina třídy a na 2. hodině ani učitel. Na další hodiny jsem se ani neobtěžovala přijít. Navíc proměna v čarodějku nebo spíš černá magie obecně mě dost znejišťovala a občas jsem ji neměla pod kontrolou.

A tak to šlo den za dnem. Ve volných chvílích jsem tajně trénovala bílou magii a snažila se přijít na kloub tomu prstenu. Až jsem mi to povedlo.A kupodivu mi pomohla černá magie.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama