Srpen 2013

Plejáda úplňku

29. srpna 2013 v 10:28 | Pavli

Barva: Stříbrná
Druh: Noční plejády
Charakteristika: Sebevědomá, oblíbená, milá, stylová
Zvláštnost: svítí


Plejáda přílivu

29. srpna 2013 v 10:26 | Pavli

Barva: světle/tmavě modrá

Druh: Vodní plejády

Charakteristika: citlivá, přátelská

Zvláštnost: Barva kamene se mění podle nálady nositele


Plejáda úsvitu

29. srpna 2013 v 10:17 | Pavli
Barva: Oranžovožlutá
Druh: Ohnivé plejády
Charakteristika: Sebevědomá,bláznivá,dobře naladěná
Zvláštnost: Pokud má nositel dobrou náladu kámen hřeje

Spirit - kapitola 15 - Rubiin příběh

29. srpna 2013 v 10:11 | Pavli |  Kapitoly

Kapitola 15 - Rubiin příběh

"Kdo jste?" zeptala se.

"Já jsem Spirit, to je Luna a Andrea. A jak se jmenuješ ty?" odpověděla jsem.

"Jsem Rubínie Perenela Hill, jedna ze zdejších princezen. Víte tady na Hill jsou ještě 3 princezny. Hill se totiž dělí na 4 části: Magický les, Měsíční skálu, Tajemné jezero a Trpasličí vrchy, i když poslední dobou tu moc trpaslíků nepotkáte. Všichni jsou schovaní, bojí se totiž temných vlků. To byli ti, co mě pronásledovali, kde vlastně jsou?" konečně zmlkla.

Slova se ujala Andy: "S Lunou jsme jim dali co proto. Tak radši zdrhli."

"A kam?" zajímalo mně.

"Někam tam" ukázala směrem do nejtemnější časti lesa.

"K portálu tajemného jezera." ozvala se zas Rubínie "Můj strýc, tamní král, se neustále hádal o půdu s králem lesa. Proto spolu s mým otcem chtěli odejít na jednu neobydlenou planetu. Z jezera udělali portál a s pár vojáky jim prošli. Jenže ta planeta nebyla zas tak neobydlená, žily tam 3 čarodějky se svou vlčí armádou. Braly to za útok, a tak začal boj. Proti temným vlkům neměli šanci. Jediný kdo přežil, byl můj otec. Když čarodějky zjistily, že přežil, pustily vlky a ti k nám přes portál chodí hledat otce a ničit naši planetu."

"To je hrozné. Můžeme vám nějak pomoc?"

"Ne, radši zmizte i já utíkám. A co tu vůbec děláte?" ptala se.

"Hledáme magického klíčníka." odpověděla jsem po pravdě.

"A proč?" vyzvídala dál.

Chtěla jsem něco odseknout, ale cítila jsem, že ji můžu věřit.

"Dobře Rubínie, řeknu ti můj příběh."

"Hej, Rubínie mi říká jen máma. Pro kámošky Ruby."

"Ok, ale nechte si to povídání k táboráku." řekla Luna. Tak jsme šly rozdělat tábor, já Ruby řekla celý můj příběh a ona slíbila, že nás zítra k magickému klíčníkovi zavede.

Promiň

28. srpna 2013 v 21:03 | Pavli
Chci se omluvit za to, že jsem tu teď moc nepsala, ale škola je už skoro tu, a já se musím chystat. Další díl Spirit tu bude zítra, a vy se dozvíte neco víc o té zraněné víle. Plejády budou až někdy v září (fakt teď nemám čas na přepisování a navíc mě to nebaví).


Podraz

16. srpna 2013 v 19:31 | Pavli
Když jsem tady posledně psala článek, dala jsem tam diplomek pro jednu "kámošku" z howrse.
Ta holka pak pořádala soutěž a já se do ni přihlásila. Už od začátku se mi to nezdálo, ale byla to kámoška , tak proč ne.
Ta soutěž byla o tom, že já ji prodám koně a ona mi je zhodnotí. Ten kdo bude mít nejvíc bodů vyhraje jednoho strašně dobrého koně. Když jsem se dneska dívala na její prezentaci, psala tam, že sotěž se ruší kvůli málo přihlášením a koně si máme koupit do datumu, co byl těsně po tom co jsem ji koně prodala. Jinak prý kokě prodá nškomu jinému. Přemýšlela jsem o tom, že je odkoupím od těch komu je prodala, ale nemám tolik peněz. Takže mám smůlu.

Diplomek pro mafinek589

10. srpna 2013 v 22:00 | Pavli

Ruby - bez přeměny

9. srpna 2013 v 15:24 | Pavli |  Popisy postav


Ruby

9. srpna 2013 v 9:39 | Pavli |  Popisy postav
Jméno: Rubínie Perenela Hill
Titul: Princezna
Planeta: Hill - Trpasličí doly
Věk: 13
Rodina:
mamka: Diana
otec: Tygris
sourozenci: starší bratr Onyx
Síla: drahokamy
Nej kamarádka: ----
Zajímavosti:
- přežila útok temných vlků

Spirit - kapitola 14 - Vlčí kořist

9. srpna 2013 v 9:31 | Pavli |  Kapitoly

Kapitola 14 - Vlčí kořist

Chtěly jsme ještě před usnutím prohlédnout ještě jednu jeskyni, když najednou se z blízkého lesa ozval výkřik: "Pomóc!"

Okamžitě jsme se tam rozběhly. Na mýtině tam ležela víla, zmožená stálým útokem vlků.

"Já pomůžu té dívce. Z mojí novou silou to hravě zvládnu a vy se postarejte o ty vlky." křikla na nás Andrea.

"To bude brnkačka." řekla jsem, ale hned po prvním útoku jsem zjistila, že to tak lehké nebude. Vlci byli očarováni temnou magií a neustále byli zaštítěni. Naštěstí, ale nechali tu vílu a pustili se do nás.

"Spirit, potřebuju pomoc." volala Andy, tak jsem šla. "Ta dívka má hrozné kousance po celém těle, ale nejdou vyléčit. Mohla bys ses na to podívat, já zatím pomůžu Luně."

"Dobře." Když jsem se na tu dívku podívala, bylo mi vše jasné. I kousance v sobě měly temnou magii a ta jde v takovém množství vyléčit jen temnou magií. Z nás tří jsem jí mohla pomoct jen já. Jenže já nechtěla aktivovat temnou magii, Kvůli ní jsem měla poslední dobou tolik problémů, nechci ji zpátky. Ale pokud ji nepomůžu, ta dívka zemře. Musím to udělat. A tak jsem zmáčkla ten granát a řekla formuli: "DarkQeen." Pak jsem jen cítila, jak mnou proudí temná magie. Když jsem se vzpamatovala, začala jsem s léčením. Bylo to složité, a už jsem myslela, že to nedokážu, ale tu mě zaplavila úplně nová síla a posílila mou temnou magii. Po chvíli si ke mně přisedly holky a já slyšela, jak si šeptají, aby mě nerušily:

"Ona má Fearix. Čeho se, asi bála?"

"Tipuji, že černé magie. Nebo že ta dívka zemře."

Už jsem jim chtěla odpovědět, že vlastně strach o tu dívku přebil strach z černé magie, ale tu ta dívka zalapala po dechu a otevřela oči.

Spirit - kapitola 13 - Překonej strach

8. srpna 2013 v 15:24 | Pavli |  Kapitoly

Kapitola 13 - Překonej strach

"Půjdeme zatím z Trpasličích dolů nebo z Měsíční hory?" ptala se Andy, která zrovna hledala na internetu, který klíčník je nejblíže.

"Ty měsíční hory by mohly být krásné, ale mě se do kopce fakt jít nechce." řekla Luna a přitom si balila do batohu spacák, protože obě cesty nám zaberou celý den.

"Takže doly jo? OK. Vytisknu mapu."

O pár minut později jsme byly na cestě. A když jsme dorazily k dolům, byla už tma.

"Má to být v nějaké jeskyni…" řekla Andrea.

"Co tahle." ukázala jsem na tu nejblíže.

"Můžeme to zkusit." souhlasila Andy.

"Holky víte co, musím se vám s něčím svěřit. Mám strach ze tmy. Když svítí měsíc, tak to ještě jde, ale…" přiznala se Luna.

"Víla noci a má strach ze tmy? No dobře. Počkej tady venku. My jdeme." řekla jsem a vyrazila. Andrea šla hned za mnou. V jeskyni byla taková tma, že jsem neviděla ani na krok. A tu, sklouzla mi noha, a já spadla do nějaké hluboké jámy.

"Pomóc!" křičela jsem "Andy! Luno! Pomozte mi někdo!

"Už jdu Spirit" slyšela jsem Andreu.

"Já taky." přidala se Luna. Hlas měla silný a na svůj strach ze tmy úplně zapomněla. "Počkat něco mě napadlo. Měsíční zář!"

Celá jeskyně se náhle projasnila, až jsem musela přivřít oči. Slyšela jsem, jak Andy zalapala po dechu.

"Co se děje?" sice mě bolelo celé tělo, ale přece to nemohlo být tak hrozné.

"Víš co, nehýbej se. Ruku máš nějak divně. Já ji ti zavážu a zkusím trochu přeléčit.

"Au to bolí." cukla jsem sebou.

"Říkala jsem ti, ať se nehýbeš. Počkej. A je to." ovázala mi ruku liánou, kterou vyčarovala.

"Díky." řekla jsem, pak se proměnila a vyletěla z jeskyně.

"To asi nebyla ta jeskyně, ale jeden z dolů." řekla Andy a já si teprve všimla, že má k proměně novou brož. A Luna taky.

"Holky vy máte Fearix."

"Fearix?" nechápaly.

"Je to přeměna, kterou víla dostane, když překoná svůj strach. Například jak si Luno, vletěla do té jeskyně a překonala strach ze tmy a pak si pomocí fearixu posvítila. Ale proč ho máš ty Andy? " podívala jsem se na ni.
"No, upřímně, měla jsem, vlastně pořád mám, fobii z krve. Když vidím krev tak se pozvracím nebo omdlím. A ty jsi fakt dost krvácela. Naštěstí přišel ten farix, nebo jak, a já tě mohla přeléčit." vysvětlovala a vypadala dost zmateně.

Spirit - kapitola 12 - Radostné setkání

6. srpna 2013 v 13:39 | Pavli |  Kapitoly

Kapitola 12 - Radostné setkání

Když jsem se ráno probudila, bylo už světlo.

"Kolik je asi hodin?" Podívala jsem se na budík. "To je už jedenáct!?! Většinou tak pozdě nestávám. Ale co se divím, vždyť jsem šla spát až v 1 ráno. Na to, že je 11, je tu moc velké ticho. Ségra mě většinou tahá z postele už v 7."

Když jsem už převlečená šla na snídani (nebo spíš oběd) nikoho jsem nepotkala. Až v kuchyni jsem narazila na Peny, naší kuchařku.

"Dobré ráno slečno."

"Dobré ráno Peny. Kde jsou všichni?"

"Vaše matka šla na důležitou konferenci a váš otec vzal vaši sestru do zoo. Chtěli vás vzít sebou, ale nechtěly vás budit. Prý jste včera měla těžkou noc. Co si dáte na snídani?"

"Půjdu se projet a po cestě si něco koupím. Asi pojedu na akademii a tam potom poobědvám. Mohla bys mi tam poslat kufry. Díky, já teď spěchám! Čau!"

"Ale slečno…" víc už jsem neslyšela, protože jsem se hnala ke dveřím.

Jak jsem mohla zapomenout, že sekundánky dneska končí už ve 12. Už se na ně těším. Naskočila jsem na skůtr, stavila se v pekárně a rozjela se na Akademii.

Holky na mě už čekaly. Když jsem sesedla ze skůtru, objaly jsme se a šly do parku, kde jsem jim pověděla, všechno co jsem za těch pár týdnů, co jsme se neviděly, zažila. Od nich jsem zase zjistila, že zkoušky budeme dělat až zítra, a pak nám začínají prázdniny. Když mi přišly kufry, šla jsem se vybalit. Protože jsem změnila stupeň, musela jsem se přestěhovat do jiného pavilonu. Nebyl tam, ale žádný volný pokoj. Naštěstí holka co bydlela, s Lunou a Andreou, se rozhodla, že bude dojíždět a tak jsem nakonec bydlela s nimi. Zkoušky dopadly dobře a já se s holkama domluvila, že se mnou navštíví magického klíčníka.

Kapitola 11 - ???

2. srpna 2013 v 19:14 | Pavli |  Kapitoly
Omlouvám se, že jsem tak dlouho nepsala, ale nevěděla jsem přesně jak by měla Spirit reagovat. Taky by vás mohl udivit název této kapitoly (???), ale ty 3 otazníky přesně vystihují smysl této kapitoly. Zmatek...

Kapitola 11 - ???

Když ředitelka Minor dočetla, všichni čekali, co na to řeknu, a to mě po pravdě trochu děsilo.

"Počkat, to je jen mýtus, že? Historie? Mamka by si přece nic nezačala s čarodějem? Že ne mami?" Místo mamky mi odpověděla ředitelka Nasty:

"Historie se opakuje."

"Mami?" pořád jsem doufala, že to popře a pro mou dvojí magii se najde jiné vysvětlení, jenže ona jen sklopila oči, již plné slz a řekla: "Promiň Spirit."

"Jak jsi mohla! Vždyť čarodějky a čarodějové jsou tak, tak, hnusní!" Všimla jsem si pohledu Nasty, který naznačoval, že nejsme o moc lepší, ale já neměla náladu se ji omlouvat " Teď kvůli tobě budu mít jen problémy. Už s tebou nechci mít nic společného!" musela jsem se přemáhat, abych na ni neuvrhla nějakou kletbu jako na Valentine a vyběhla jsem z knihovny. Zastavila jsem se až u fontány a tam se rozbrečela. Po chvíli jsem na cestě uslyšela kroky.

"Spirit, nebreč, vždyť to nebude tak hrozný, a na Memory se nezlob." přišel mně utěšit Sein.

"Nebude tak hrozný? Vždyť po mě jde celý vesmír! A ke všemu můj otec je nějakej pošahanej čaroděj. A já vždycky věřila, že se k nám jednou vrátí. Ne, že bych tě neměla ráda jenže…" zase jsem se rozbrečela.

"Klid. Dneska půjdeš ještě domů a zítra odpoledne nastoupíš zpátky na akademii. Nebudeš, ale v primě, nýbrž v sekundě. Tu vede ředitelka Minor a ta chce mít tvoje síly pod kontrolou, a navíc ty se svou sílu musíš naučit ovládat co nejdříve, aby ses při případném útoku dokázala ubránit."

Konečně nějaká pozitivní zpráva, vracím se na akademii, a nebudu ve třídě s tou otravnou Valentine, ale s holkama. Pak jsem šla ze Seinem k vznášedlu. Mamka na mě vrhala smutné pohledy, ale já ji ignorovala. Doma jsem jen lehla a spala.