5. kapitola - probuzení

4. listopadu 2013 v 16:17 | Pavli |  Plejády
Kapitola 5
Probuzení
Když jsem opět otevřela oči, zase jsem seděla na asfaltovém plácku, na zemi ležely zbytky uhlíků a Týna, Sára a Erika seděly kolem mě.
"Á, konečně jsi vzhůru. Už jsem si myslela, že se neprobudíš!" usmívala se Erika.
"Ale kde jsou Chelsie a Linsy?" ptala jsem se, když jsem ani jednu nezahlédla.
"Už musely domů. Vždyť jsi taky prospala skoro celý den. Na, dej si alespoň housku. A zatím co budeš jíst, povím ti pár drobností k nové síle. Týno, Sáro, jestli chcete, můžete jít domů."
"Ne. My počkáme na Viky."
"Dobře, ale buďte v klidu. Takže Viky, úspěšně jsi zvládla tuto zkoušku a za odměnu teď dokážeš částečně ovládat magickou sílu plejád. Čeká tě, ale ještě spousta učení, než se ji naučíš správně používat. Plejáda úsvitu se nachází na rozmezí ohnivých a nebeských plejád, takže ti nedokážu přesně říct, co dokážeš.
Plejády s magickou mocí poznáš podle tetování na pravé ruce. I ty ho máš. No, protože už je pozdě, pro dnešek končíme. Uvidíme se na další hodině, a kdybys měla nějaký problém, tak klidně zavolej. Tak čau!" rozloučila se s námi, nasedla na kolo a odjela.
"Jaké tetování?" byla jsem trochu zaskočená. Mamka by mě asi zabila, kdybych nějaké měla.
"Sleduj." řekla Sára a vyhrnula si pravý rukáv. Na ruce byla vyobrazena paní s rukama rozpaženýma vzhůru svírajíc kruh, co vypadal jako měsíc, vzhledem k tomu, že to celé bylo jakoby vyšité stříbrnou nití.
"To je Nyx, bohyně noci. Týno ukaž tvoji mořskou pannu!" řekla Sára a Týna neochotně vyhrnula rukáv. Ta mořská panna chaluhové barvy mi byla nějak povědomá. Pak jsem si to uvědomila: "Týno vždyť to jsi ty."
"já vím, je to blbý co? Mít sebe jako mořskou pannu. To je … pro mrňata. Ve škole to bude trapas." naříkala.
"Ale ne. Je to fantastický."
"To jsem ji taky říkala." přidala se Sára "No nic, měly bychom jít a Viky ty nám cestou řekneš, cos zažila.
"Sáro, nepamatuješ si, co říkala Erika. Nemůžeme si říct více, dokud se nesrovná čas." zarazila mě Týna.
"Nesrovná čas?" nechápala jsem.
"Taky tomu moc nerozumím. Prý až se vize minulosti stane současností." odpověděla mi Týna
"No tak nic, jedeme domů." řekla Sára.
Jenže nás zastihlo menší zdržení.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Příjdeš tu zas ?

Ano 80% (12)
Ne 0% (0)
Možná 20% (3)
Nikdy jsem tu nebyl/a ... 0% (0)

Komentáře

1 Amber Amber | Web | 7. listopadu 2013 v 13:49 | Reagovat

Hezký díl ;-)  :-)

2 Pavli Pavli | Web | 7. listopadu 2013 v 16:24 | Reagovat

Díky

3 anonym beze jména:D anonym beze jména:D | 21. prosince 2013 v 22:04 | Reagovat

hej,Pavli,dobře ty:)

4 Pavli / ja17 Pavli / ja17 | 23. prosince 2013 v 9:51 | Reagovat

Dík :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama