10 ..... 9 ..... 8 .....
Už jen posledních pár vteřin.
Konečně vypadnu z tohohle vězení.
Dvacet devět.
Tolik nás tu je zavřených.
A dozorce.
Pochoduje před námi a mluví.
Co mluví?
Netuším.
Vnímám jen pomalé tikání hodin.
7 ..... 6 .....
Jinak je tu ticho.
Nikdo se neodváží vydat ani hlásku.
Všichni dobře ví, co by následovalo i při sebemenčím provinění.
Další hodiny tady.
Hodiny, co se zdají jako týdny, možná i roky.
5 ..... 4 .....
Konečně dozorce ztichne, podívá se na hodiny a vydá jednoznačný povel.
Povel, na který celou dobu čekám.
Rychle si sbalím těch posledních pár věcí co mi zbyly.
Vím, že ty co si ostatní "půjčili" už nikdy neuvidím.
To je mi ale jedno.
Hlavně ať se dostanu odsud.
3 ..... 2 ..... 1 .....
