Utíkat a řvát

3. dubna 2016 v 16:01 | Pavli |  Básničky
První báseň napsaná ze všech prvotních slov.
Slov nahraných v jednom z vzácných momentů inspirace
na diktafon při běhání.


Je čas roztáhnout křídla,
Oheň začíná už plát.
Už se toho nelze zbavit.
Chci jen utíkat a řvát.

Nechat plachty jen tak vlát,
Nestíhat, nepamatovat.

Všeho je tak nějak moc a příliš.
Proč musím sedět, poslouchat?
Chvěju se, a ty se divíš?
Nevím, jak to nevnímat.


Nezvládám to.
Zdrhám, pryč utíkám,
Slyším svůj vlastní dech.
Mám naspěch,
ale přesto nestíhám.

Ale to se občas stává,
pochyby odplynou
s nadějí jedinou.
Prostě jen utíkat a řvát.

Tvář nastavuji slunci.
Točim se ve vzduchu,
a nemám potuchu,
jak tvrdá může býti zem.

Ruce prokřehlé mrazem,
na ně dopadám a jen,
přemýšlím, zda zvládnu tenhle pád.

Raději nechat rozum stát,
nemyslet, neuvažovat.

Už naučila jsem se dýchat,
už to zvládnu ovládat.
Nemusím dále pospíchat.
Ale chci. Utíkat a řvát.

Je hodně těžký najít slova,
když nemáš náladu se smát.
Zasekáváš se, zas a znova.
Přeješ si, abys uměl lhát..

Nech mě, pod maskou napořád.
Předstírat. Nevyzrazovat.

Když se cítím volná, najdu inspiraci,
Stačí se jenom rozběhnout,
A najednou,
se všechny trable ztrácí.
Pochyby jsou hned za mnou.

Stačí jen utíkat a řvát,
Přesně to musím teď znát,
Přesně tak musím teď hrát.

Zarudlé tváře, jiskry v očích,
všechno to něco znamená,
a tak se svět kolem mě točí,
A já jsem celá zmatená.

Pod rouškou ukrytá,
nocí žít beze sna,
a vše se snazší zdá.

Tak nech mě utíkat,
už nechci přemítat,
nenuť mě myslet na bláto dál,
po cestě špína, chlad,
Proč bych se měla bát?
Když to nic neznamená.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Příjdeš tu zas ?

Ano 80% (12)
Ne 0% (0)
Možná 20% (3)
Nikdy jsem tu nebyl/a ... 0% (0)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama