Jedna nepřečtená zpráva

9. ledna 2017 v 19:31 | Pavli |  Úvahy a témata týdne
To, že ji už léta nikdo neviděl, neznamená, že u neexistuje.
Nebo to možná znamená přesně tohle.


Už dávno jsem opět zaklapla šuplík s tímto blogem. Píšu teď spíš pro sebe, nebo (což je horší) nepíšu vůbec. Mrzí mě to, ale vím, že se k psaní vrátím později, až najdu ztracený elán. Ostatně jako vždycky. Tenhle blog si na mé dlouholeté pauzy už ostatně zvykl.Jedna věc mě však neustále udivuje.

Statistiky.


Kdo jste? Kdo jste, Vy tiché myšky, jenž dále prolézáte dávno zapomenuté články tohoto blogu? Možná bych měla mít strach, ale mě to doopravdy zajímá. Odkud jste přišli, a co víc, proč zůstáváte?
Tenhle blog je jak ohryzek na smetišti. Kdyby z něj někdo vybral semínka, zasadil je a zalévál, vyrostla by snad jablůňka, jenže mě to s kytkami nikdy moc nešlo. Nechť si shniji na smetišti.

Ale zpět k Vám. Vidím Vás. Už dávno by jste tu neměli být, ale stále Vás tu vidím. Proč? Já už to zase dávno vzdala, proč zůstáváte? Vím, že zas křičím do ticha. Neodpovíte. Možná sami neznáte odpověď. Stejně jako já.

Nechce se mi psát. Ne teď - ne tady. Přesto když Vás vidím, cítím pocit viny. To Vy držíte tento blog při životě, ne já. I když by to mělo být naopak. Omlouvám se, ale nemůžu...

Ráda bych se Vám za to alespoň odvděčila, jenže nevím jak. Možná bych měla něco napsat, jenže kde mám hledat námět, kde slova? A tak k Vám promlouvám skrze svítící obrazovky. Dostanu odpovědi na své otázky? Netuším, přesto to musím zkusit ještě jednou...

Upozornění: Máte jednu nepřečtenou zprávu...

"Ahoj Ty (ano, teď mluvím přímo k tobě)
Kdo jsi? Odkud ses tu vzal? A jak dlouho už znáš má tajemství?
Odpověz prosím, moc mi to pomůže. Mám pocit, že můj blog, čtou duchové - stalkeři.
A můžu nějak já pomoct tobě? Na oplátku víš. Dluhy splácím. Teda snažím se.

S láskou Pavli
Písalka, která si už taky připadá na tomto blogu jako duch.

- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
Omlouvám se za gramatické chyby píši ve spěchu. A taky za ten "duchaplný" styl psaní, snad víte, co myslím. Takhle jsem to cítila. Chtěla jsem si připadat slavnostněji, tajemněji. Dodnes nechápu proč všechna má slova z ní mnohem rozumněji, když se schovávají jen v mé hlavě...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama