Červenec 2017

Osvícení

31. července 2017 v 22:28 | Pavli |  Básničky
Psát někdy znamená přestat myslet.
Nikoliv však přestat žít.
Vítej snílku,
v našem prapodivném světě.
Blaženě ptám se,
zda provázet tě smím.

Mým přístavem,
jenž zemí bláznů zvete.
- ale co je dnes
nezváno bláznovstvím.

Jsem smělý skřítěk,
co různá jména nosí.
Jak bílý králík
já provedu tě tmou.

Až k bráně té,
před níž mnozí psanci prosí
a Stín hlídá děti,
co nikdy neusnou.

Cos našel za dvířky?
Zda zeptat-li se mohu.
Kdys žárovku
tu zasel jiný mnich.

Chtěl osvítit,
tak obrátil se k bohu.
A dal tak vzniknout
první knize knih.

Dnes tma je zas,
mnozí už zapomněli.
Jak chutná slunce.
Proč duše nejde v prach.

Dnes zvou nás blázny.
A v tom je problém celý.
Po kapkách krve
rozlévá se strach.